KOMUNIKACE

KOMUNIKACE

Jsem astroložka. Patnáct let poslouchám příběhy lidí a říkám si, že tohle přece nemuselo nastat kdyby… Ano. KDYBY lidé uměli mezi sebou komunikovat. Za většinou dramatických událostí stojí jejich domněnka, že ten druhý “…přece musí vědět že mi to vadí…jak mi to mohl udělat?…kdyby mne miloval, tak by přece nemohl…jak to může vyslovit?…proč mi to jenom dělá?…!” Mohl a může, protože on to neví. Nahlédnu do horoskopu a vidím, že partner má způsob prožívání věcí, způsob myšlení i konání, prostě jiný. Trvá mi to dvě minuty a vím, že uplakaná klientka přede mnou se trápí a trpí roky zbytečně, když předpokládá, že partner bude věci cítit, myslet si a jednat stejně jako ona a že se to, jak se chová dnes, změní. Je to jako očekávat, že krokodýl se bude chovat jako mazlivé koťátko když ho mám ráda. Krokodýl je krokodýl a musím pochopit, že je to jeho způsob žití, jeho program života a je moudré upravit své chování k němu, úměrně tomu. Očekávat, že se s ním mohu mazlit, důvěřovat mu a předpokládat, že je jako já a že by mi přece neublížil, je iluze. To nám je všem jasné, ale kdoví proč se domníváme, že druhý člověk se bude chovat jako my.

Dalším problémem komunikace je, že si lidé neřeknou, CO jim na druhém vadí. V naší rodině to tak bylo. Babička nemluvila se sousedy a tatínek nemluvil s babičkou. Moje druhá babička občas nemluvila vůbec. Moje maminka mi nikdy neřekla, co jí na mně vadí, ale asi jí něco vadilo hodně, tak jsme spolu nemluvily 10 let. Manžel odešel, protože to už nemohl vydržet, ale nikdy jsem se nedozvěděla co tak nepřekonatelného, to bylo. Léta jsem učila své děti, že je třeba o tom, co jim vadí mluvit, ale marně. Některé zvyky a geny jsou hodně odolné a táhnou se, skryté za obavou z konfliktu, celými rodinami po generace.

Nikam nevede ani zdvořilost. Říkat, že mi něco nevadí, když mi to vadí? Že je to dobré, když to není dobré? Proč by druzí něco měnili, když je ujišťujeme, že to co dělali dosud, je v pořádku? Buďme upřímní sami k sobě i druhým. Jiná cesta k porozumění není.

Způsob chování, jednání i myšlení máme prostě zakódovaný, je naprogramovaný postavením planet v okamžiku narození a každý ho máme jiný. Snažím se lidem ukázat, že jejich partner prostě cítí věci jinak, přemýšlí i jedná jinak a jeho způsob není zcela kompatibilní s tím, jak to mají nastaveno oni. Když vidí, že se druhý chová přesně podle svého “programu”, který má v horoskopu narození, uklidní se a obvykle se zeptají. “A jak na něj? Co s tím můžu udělat?” To už je správná otázka. První krok je POCHOPIT, druhý krok ZVÁŽIT, DO JAKÉ MÍRY mohu a chci se PŘIZPŮSOBIT a dále, co mohu vzhledem k mému nastavení osobnosti, TOLEROVAT a co nikoli. Samozřejmě je ideální si takovou analýzu provést dříve, než se s takovým partnerem spojím trvale, získám na něj úřední potvrzení, pořídím si dům, hypotéku a šest dětí.

Přizpůsobovat se, je sice hezké, ale naše duše si v tom nelibuje. Obykle je ochotna to snášet dočasně, ale pak začne protestovat a když ji nechceme poslechnout, protože už máme potvrzení na oddanost, dům, hypotéku a šest dětí, onemocníme, protože to je jediný způsob, jak říct člověku, který neposlouchá, že “TOHLE NE! ZASTAV SE! “

Jak tedy z toho? Především MLUVTE! Mluvte o tom, co chcete a nechcete, co se vám líbí a nelíbí, chcete a nechcete. Partner to jinak nezjistí, protože on vše vnímá jinak. BUĎTE SAMI SEBOU. Partneři příchází a odchází, ale sami se sebou budete celý život. Ničit si zdraví kvůli někomu, kdo si ani nevšiml že trpím, je mu to tudíž jedno a nic s tím neudělá, není smysluplné. Není ani dobré být chameleon, který se mění dle představ stávajícího partnera, aby splynul a zavděčil se. Radím POZNÁVEJTE! Je dobré poznat sebe, jaká jsem, co se mi líbí a nelíbí, jak uvažuju, jak jednám, co mi vyhovuje a co nikoli a stejně analyzovat i partnera. Zvážit kompatibilitu a to dříve, než se zamiluju, budu mít mozek na zdi a hormony na bodu varu. Jak? O tom si povíme někdy příště.

——————–

autorka článku:
PhDr. Katherine Koting, autorka knih Dítě z hvězd a Utrápeným ženám, které se ptají “PROČ?” a Rozchod jako šance aneb rozchod v 7 krocích.
www.katherine-koting.cz,      www.navigace-zivotem.cz
Motto:
Měj tři koně v harmonii: CIT, MYŠLENKY a ČINY.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.