PROJEKCE STÍNU

Vyprávěla jsem již o tom, že naším cílem by mělo být, stát se sami sebou. Nesnažit se být někým jiným, ale stát se tou nejlepší verzí svého JÁ. Neznamená to, žít svůj horoskop tak jak je, s jeho negativními rysy, napětím a krizemi, nedořešenými věcmi z minulosti… Ne vše je v našich horoskopech harmonické a vyladěné a my bychom měli pracovat na tom, abychom to změnili a vylepšili. Jak, aniž známe svůj horoskop? Jednoduše. To, co vám vadí na druhých, je váš problém. Říká se tomu PROJEKCE STÍNU. To, o čem na sobě nemáme potuchy a nechceme o tom nic vědět, to, co se nám nelíbí, to jsme z nějakého důvodu potlačili a druzí nám to svým chováním promítají. Na nich to vidíme, štve nás to, rozčiluje, odmítáme to a je to stále dokola, stále stejní lidé nám jdou do cesty dokud nám to nedojde. Někdo potkává alkoholiky, jiný násilníky či manipulátory, další nesnáší lháře, podvodníky a pod. Já potkávala nevěrníky.

Domníváme se, že to ONI jsou ti špatní, my v tom máme jasno a tak je odsuzujeme. Jenže právě tento rys je v nás. Vždycky. Stejné přitahuje stejné, energii neokecáme. Tvrdíme sami sobě i okolí, že TOHLE, MY, NIKDY neděláme. Vážně? Mně samotné trvalo desítky let, než jsem si uvědomila, že to co mi nejvíc vadí, lidé kteří střídají partnery, jsem sama dělala. Že to byl jiný případ, jiné okolnosti? Ano, to je pravda, ale to bohužel nehraje roli. Prostě dělala a partnery jsem střídala i když můj motiv – najít si partnera a tatínka svým dětem, se mi zdál ušlechtilý.

Můj život, byl nevěrami partnerů posetý. Všichni muži, které jsem na své cestě životem potkala, mi to dělali a když jsem se jich ptávala proč to dělají, odpovídali, že nevědí. Léta jsem se snažila nebýt takového jednání součástí a nezačínala jsem si se zadanými muži. Snaha si vybrat takového, který by to nedělal, nikam nevedla. I když to neměli v povaze, začali s tím, jedva se se mnou seznámili. Léčila jsem to všemi metodami, které jsem znala, dokonce v regresi jsem zjistila, že jsem už nejeden promiskuitní život žila a líbily se mi. Jisté pokroky v léčbě jsem sice zaznamenala, ale nikoli v tom, že by to muži nedělali mně, ale v tom, že zůstávali věrní těm, které přišly přede mnou, takže se ani žádný vztah nerozvinul. Prostě to bylo zakleté. Došla jsem tedy k závěru, že to je pro muže typické a nic s tím nenadělám. Protože se mi to hnusí, můžu jediné, smířit se s tím, že budu žít sama, protože takových praktik, kdy lidé přechází za tepla z postele do postele, nechci být součástí.

Kdysi mne moji puritánští a konzervativní rodiče naučili, že tohle jsou věci, které hodná a slušná holka nedělá a tak jsem zatlačila vše, co tím vonělo kamsi na dno duše. Jenže se to celý život dralo ven a protože jsem byla stále hodná a slušná, tak jsem to podvědomě vyvolávala v druhých. Nejen, že jsem stále nevěrné partnery potkávala, ale ještě klienti mi chodili vyprávět o svých nevěrách a o nevěrách svých partnerů. Utvrzovalo mne to v tom, že společnost se dělí pouze na dvě skupiny. Ty, kteří o partnerově nevěře vědí a ty, kteří o ní ještě nevědí. Já se snažila rozhodně distancovat takového chování, celý život mne provázely stále stejné situace a já nechápala proč. Občas jsem při povídání s kamarádkami pronesla trefně větu, že by mne červená lucerna na domě živila lépe než to co dělám a měla bych o tom zauvažovat, ale stále mi to nedocházelo. Prostě to, čím nemůžeme být nás nenechá být. Já to nechtěla a přitom jsem tak byla od přírody nastavená. Až sen, v němž se mi mnoho mužů a volné vztahy líbily, mi přinesl AHA moment a mně došlo, že tohle je projekce mého stínu. Měla jsem před sebou desítky let jeho obraz jako na plátně v obrovském letním kině a já to neviděla.

Když se snažíme vyhnout něčemu, co se nám nelíbí, děláme pravý opak. Nemusím asi chodit daleko, všichni děláme opak toho, co se nám nelíbilo u rodičů, vychováváme děti zcela jinak, aby to, co nás trápilo a zraňovalo, naše děti nezažily. Přitom cesta tudy nevede. Cesta k řešení je, přiznat si a přijmout, že právě tento rys v sobě máme. Že jsme to přijali poznáme tak, že už nám to nevadí a obraz, který nám před očima rozvinují jiní, zmizí. Připravte se však na to, že přiznat se k vlastnostem, které léta odsuzujete, potlačujete a nesnášíte, není snadné a budete tomu dávat všemožná jiná jména a hrát rozmanitá divadelní představení, abyste dokázali okolí i sobě, že TOHLE, VY, rozhodně nejste, tohle se vás rozhodně netýká, tohle je ale jiný případ, jiné okolnosti atd atd. Naše averze ovládá náš život. Je to ale také dar, protože díky tomu, že děláme vše, aby to tak nebylo, jsme lepší.

Co vadí na druhých vám? Kde se mistrně skrývá VÁŠ stín? Až na to přijdete, přiznáte si to a vzpamatujete se ze zděšení, uděláte velký krok na své cestě sami k sobě.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.